Pitelnost
Stačí, když cizinci ochutnají tuzemský pěnivý mok. Drtivá většina z nich je příjemně překvapena nejen jeho plnou chutí, ale také skutečností, že není problém tohoto piva vypít více, aniž by se cítili nepříjemně. Důvodem je pitelnost českého piva, která bývá vyšší než u většiny piv v cizině.
Přesná definice, co je to pitelnost, vlastně neexistuje. Můžeme se omezit na formuli, kdy "pivo podněcuje k dalšímu napití."
Aby bylo pivo pitelné, musí obsahovat optimální obsah alkoholu. Na závadu je příliš nízký i vysoký obsah alkoholu. Jako ideální se udává rozmezí mezi čtyřmi až pěti procenty, což odpovídá deseti až dvanáctistupňovému pivu.
Za nejpitelnější jsou považovány české ležáky. Mají vyváženou chuť a pokud jsou dobře vychlazené a nejsou přesycené oxidem uhličitým, nemají mezi milovníky pěnivého moku konkurenci. V Česku se tohoto typu vypije více než 90 %.
Dále následují tmavá a nealkoholická piva. Zbytek připadá na pivní speciály a také čím dál populárnější ovocná nealko piva.
Klasická původní technologie a nepříliš experimentování formuje charakter českého piva. V obecné rovině má opačný přístup zahraničních pivovarů fatální vliv na senzorické vlastnosti piva.
Dokladem této jedinečnosti budiž evropská ochranná známka "České pivo".
